Dynamický, fyzicky náročný a z raketových sportů nejrychlejší. Takový je badminton
Pink a letí přes síťku, pink a letí nazpět. Žádný razantní úder, hlavně abyste se trefili a soupeř vám míček zahrál nazpět. V takovém podání jste se nejspíše i vy seznámili s badmintonem. Ten závodní je ale o přesném opaku: nehledat soupeře, ale volné místo na kurtu. Zkrátka rychle a přesně zahrát. Nemazlit se s tím. Jak na to, vám i vašem dětem ukáží v badmintonovém oddíle SKP Kometa Brno.
Badmintonový oddíl SKP Kometa Brno funguje od roku 2009 a mezi jeho největší úspěchy patří účast v 1. celostátní lize. V začátcích byli jeho součástí pouze dospělí hráči, postupně se ale oddíl začal věnovat i dětem a i s nimi sbírá své první úspěchy. „S dětmi jsme první úspěchy zaznamenali letos, kdy nám začaly postupovat na celorepublikové turnaje,“ nechal se slyšet vedoucí oddílu Martin Svoboda, který vzal raketu do ruky teprve před devíti lety, ve svých 37 letech.
Je tak jasným důkazem, že na badminton, potažmo sport jako takový, není nikdy pozdě a stejné heslo razí i u nich v oddíle. „Věkově to není omezené, hrají tu děti od pěti šesti let, když jsou schopné udržet raketu a nějakým způsobem si nahrávat. Horní věková hranice taky není. Dokud to zdraví dovolí, můžou hráči hrát,“ říká Svoboda.
Zatímco starší závodníci jsou schopni na kurtu předvádět svižnou a dynamickou hru, u nejmenších dětí se spíše jedná o takové „plácání“. „V pěti letech ještě děti nejsou schopné nějakých kombinací, přechytávání rakety. Je to o tom, že hrají přes sníženou síť, někdy i bez ní,“ vysvětluje Svoboda.
„Na rozdíl od tenisu je to ale sport, kde se dá začít dříve. Badmintonový míček oproti tenisovému letí pomaleji, raketa není tak těžká. Tím, že je to o něco pomalejší, mají děti více času a můžou to odehrát, i když jsou takhle malé,“ pokračuje.
Na technice, pohybu a držení rakety mohou s dětmi začít pracovat mezi sedmým a osmým rokem. O rok později pak malí badmintonisté už mohou navštěvovat první turnaje. „Oficiální kategorie začínají od třinácti let (U13), následují U15 a U17, pak jsou dospěláci. Existuje ale také neoficiální kategorie U11 a někteří pořadatelé jsou schopni zajistit i turnaje s kategorií U9,“ prozrazuje Svoboda.
Podle něj nemusí mít dítě drahou raketu, stačí, když nebude extrémně těžká. „Vždycky rodičům říkám, aby hned na prvním tréninku do rakety neinvestovali velké peníze. U malého dítěte je to to poslední, na čem záleží,“ myslí si.
Jaká raketa je pro dítě vhodná, se pak ukáže někdy kolem třináctého až patnáctého roku. „Hráč, který míček odehraje rychleji, musí mít pružnější raketu, silovější hráči mají zase těžší raketu,“ popisuje Svoboda a znovu zdůrazňuje: „Není dobré mít těžkou hliníkovou raketu, ale do tisícovky se s ní rodiče určitě vejdou. A když s ní dítě bude zacházet šetrně, vydrží mu čtyři až pět let.“
Podobné je to i s míčky. „Nejmenší děti začínají s plastovými míčky, které jsou odolnější a je jedno, jak do něho udeří, jestli ho zničí. Závodní badminton se potom hraje s péřovými, ty jsou cenově někde úplně jinde. Starší hráči už ví, jak míček zasáhnout, aby ho nestrefili přes pírka a neovlivnili jeho letovou vlastnost,“ říká Svoboda.
Zajímavost na závěr: Badminton, badec nebo také beďas je z raketových sportů vůbec tím nejrychlejším. „Počáteční úderová rychlost několikanásobně překračuje rychlost v tenisu. Samozřejmě díky odlišným váhám míčku to pak vypadá trochu jinak, ale ta počáteční rychlost je z raketových sportů nejrychlejší,“ tvrdí Svoboda.
A věděli jste, že se badmintonová raketa dá ohnout až do pravého úhlu? Ukázat vám to můžou právě v SKP Kometa Brno. Najdete je ve specializované badmintonové hale Líšeň.
Máte Brno z ruky a chcete se vydat na badmintonový trénink? Najděte si nejbližší oddíl na naší mapě.
