I cesta může být cíl aneb Jak začít s otužováním. Třeba s šampionkou Samkovou
Začátky mívají otužilci podobné. Ranní studená sprcha je prostě kvalitně položený základ pro pozdější úspěšné zvládnutí mrazivé koupele. „Tím jsem začínala já a pěkně to prodýchat,“ popisuje snowboardkrosařka Eva Samková, majitelka olympijského zlata a bronzu. Se studenou sprchou začínal i Jiří Zíta, sportovní komentátor České televize: „Nejprve jen pár sekund, později jsem se dostal k zhruba tříminutovým denním dávkám. Zároveň jsem sledoval zkušenosti otužilců na sociálních sítích.“
Oba si později svůj otužilecký trénink vyzkoušeli v „závodním tempu“, když své tělo ponořili do ledových vod. „Bylo to na soustředění v Argentině 2017. Oceán měl tehdy čtyři stupně,“ prozrazuje Samková. „Pomáhal mi ten hec, a taky, že na to jdeme společně s celým týmem. Taková společenská tmelící událost. Nejstudenější voda, do které jsem vlezla, měla kolem dvou stupňů. Své limity ale teprve zjišťuju.“
Zíta si plavání a otužování oťukával už coby junior. „Používal jsem totiž dálkové plavání jako doplňkový sport k basketbalu. Dokonce jsem jeden čas trénoval pod vedením Michala Štěrby společně s Lídou Jelínkovou, která tehdy zdolala kanál La Manche,“ líčí jednapadesátiletý komentátor. „Byla to ale jen krátká epizoda. Až od 11. října letošního roku jsem začal s venkovním koupáním. Zpočátku byla teplota vody okolo 13 stupňů, v průběhu měsíce klesla na současných 8 stupňů.“
Opomíjená a blahodárná sauna
Pravidelné otužování prospívá našemu zdraví. „A já bych k tomu přidal i saunování. Sauna je zlatý standard a bývá opomíjená,“ říká Jiří Neumann, šéflékař Českého olympijského týmu. „Pro organismus je sauna a následné zchlazení blahodárné. Významně posiluje imunitu.“
Doba sice nyní saunování nepřeje, ale až to zase půjde, měli bychom si na saunu vzpomenout. „Doporučuju jednou až dvakrát týdně a v pravidelném grádu od září do března. Dojde k posílení slizniční imunity,“ líčí Neumann. „Neznamená to sice, že žádnou virovou či bakteriální infekci neproděláte, ale aktivovaná slizniční imunita zmírní její průběh. S otužováním začínejte pozvolna, vždyť nikdo přece hned neběží maraton. V době onemocnění je dobré procedury vynechat.“
Pravidelnost je zásadní. „Tohle jsem si dal jako svůj krátkodobý cíl. Kvalifikovat se letos na Memoriál Alfréda Nikodéma a napoprvé zdolat 100 metrů je pak ten střednědobý a k dlouhodobým cílům patří absolvovat více podniků seriálu zimního plavání a posunout se na delší tratě,“ vypočítává Zíta a se smíchem dodává: „Věřím, že je to při troše disciplíny reálně splnitelné, ale jak se říká: I cesta může být cíl.“
Rady pro začátečníky podle komentátora Jiřího Zíty:
1) Nikdy není pozdě začít. V mém případě není na překážku věk 50+.
2) Otužování je pro všechny v téměř jakémkoli zdravotním stavu. Alespoň to říká můj otužilecký parťák Richard Voltr, který je po dvou infarktech.
3) Nic se nesmí přehánět. Z komfortní zóny můžeme vystoupit, ne vyskočit.
4) V začátcích stačí někdy ponoření nohou a postávání ve vodě, postupně přidávat. Po ponoření kritických partií (guma u plavek ) už to jde samo.
5) Otužování je třeba brát jako sport a trénovat. My s Richardem plaveme pravidelně třikrát týdně, občas se k nám někdo přidá.
6) I v otužování platí pravidlo: ve dvou (případně větším počtu) se to lépe táhne.
7) Je vhodné brát vše s úsměvem, ten dokáže někdy pěkně zahřát. I proto točíme videa na sociální sítě s názvem Otužilecké kecy Jíry a Ríši.
8) Je dobré dávat si nějaké cíle. Nemusí jít o trhání rekordů, stačí třeba naplánovat si novoroční ponor v říčce a ten pak realizovat.
