​I trenérka úspěšné plavkyně Seemanové řeší dilema: Křičet, nekřičet?

„Je cílevědomá, tvrdě pracuje, nikdy nekňourá. U Báry se sešlo snad všechno,“ říká Petra Škábová, trenérka plavkyně Barbory Seemanové, mimo jiné vítězky Olympijských her mládeže v Buenos Aires či juniorské mistryně Evropy. „Ona ani nehledá výmluvy, proč se třeba trénink nepovedl. Plácne do vody a prostě ten příští bude lepší. Tohle mi u ostatních chybí.“

Co tím myslíte?
Postrádám tu celistvost. Ostatní svěřenci mají dílčí skvělé věci, ale... U Báry se mi nestane, že by nebyla včas na tréninku, nebyla připravená atd.

Zakřičíte tedy někdy?
Na Báru už jsem roky nezakřičela. Když byla menší, jistě to tam bylo. I když ne úplně na ní, ale na celou tlupu děcek. Začátek byl hodně přísnej. Bára poznala své hranice, ji maximálně hecuju. Na ostatní je ale občas potřeba zvýšit hlas.

Teď se to hodně řeší - křičet, nekřičet?
Je křik a křik. Mně samozřejmě na bazénu přijde, že křičím od začátku do konce. Tam ten hlas musíte mít zvýšený. Někdy, když svěřence hecuju, to může vyznít, že jsem zlá. Třeba říkám: takhle si to nepředstavuju, pojď do toho jinak. Je to jiný křik, než kdybych sprostě nadávala. Máme tam ale jednoho hocha, který například věčně pozdě skáče do vody, tak ten si toho křiku asi zažije nejvíc. Někdy mi přijde, že čeká na to, až ho spražím a pak začne makat. (smích)

A co hlava?

Dokážete poznat, jestli svěřenec „nešlape“ naplno, nebo prostě jen nemůže?
Určitě. Já poznám i to, když se někomu šprajcne hlava. Jakmile přestane fungovat, je to ještě něco jiného.

Jak se dá odšprajcovat?
Ta se většinou neodšprajcuje, to je konec. Hlava je nejhorší. Občas jim to dokážu vysvětlit: pusť tu hlavu, nech to být. Jeď tak, jak ti to nejlíp jde. Někdy to zafunguje, jindy se to nepovede.

Je Bára pro ostatní motivací?
Ano, ve všem. Zrovna nedávno jsem se o tom spolu bavily. Přemýšlím o tom, jaké to bude, až odejde do Ameriky. Bojím se, aby se tým nesesypal, protože ona je tahoun po všech stránkách. Úplně ji ale nevynáším za vzor, ostatní to nemají moc rádi.

Jak reagují?
Několikrát jsem ji právě jako vzor použila a viděla jsem takový to: aby ses náhodou nezbláznila! Takže jsem se v tomhle směru uklidnila. (smích) Ale tým se s Bárou chytil a je fakt silný. Každý z nich chce její výsledky a myslím, že ji následuje. Když si někam odskočím, vím, že nikdo nezastaví. Doufejme, že Bářin odchod ustojíme a budeme pokračovat v naší práci.