Jak si zpestřit radovánky na „prkně“? Se stavěním skoků radí kouč olympijské vítězky
Pokud milujete řádění na snowboardu a chcete si užít trochu adrenalinu, můžete si zkusit postavit skok v terénu. „Není to až tak složité. Musí vás to bavit a musíte chtít, pak určitě postavíte skvělý skok,“ říká Marek Jelínek, trenér olympijské vítězky ve snowboardcrossu Evy Samkové. Při čtení následujících řádků zjistíte, že uplácat „skokánek“ není taková věda.
Začátek je snadný: stačí mít dost sněhu a vybrat správné místo. „Záleží jen na vaší šikovnosti, materiálu a nářadí,“ vykládá Jelínek. U nářadí můžeme rovnou začít: „Ideální je lopata na sníh nebo hrablo. Klidně dvouruční hrablo, kterým se shrabává sníh ze silnic, ulehčí vám práci. Nebo třeba shaper, nástroj na obdělávání sněhu, ale v pohodě se obejdete i bez něj.“
Pravidlo číslo jedna: potřebujete dostatečně velké místo pro brzdění. Pozor třeba na kameny, které můžou dojezd nepříjemně zkomplikovat. „Určitě nechcete postavit skok těsně před les nebo silnici. Taky je potřeba rozumné místo na rozjetí,“ dodává Jelínek.
Klíčovou částí budovaného skoku je odraz. „Jeho parametry závisí na tom, jak jste šikovní a jak moc máte najezděno. Metrový odraz na šířku určitě stačí, ale když bude mít dva metry, bude to pohodlnější,“ doporučuje Jelínek.
„Mysleme na to, že budeme dopadat, takže je vhodné postavit skok před nějakou terénní vlnou, abychom dopadávali do většího svahu, nebo si dopad můžeme udělat uměle. Pravidlo je, že by vždycky měl být širší než odraz,“ upozorňuje Jelínek. „Vzdálenost od odrazu odhadujeme podle toho, jak rychle budeme chtít jezdit. Když budeme šikovní a budeme mít najezděný skok v nižších rychlostech, můžeme si odraz posunout o metr či dva dál od dopadu a můžeme jezdit rychleji.“
Pády nejsou ostuda
Ideální je použít velké kostky sněhu, což ale ne vždycky jde. „Záleží, s jakým druhem sněhu pracujete. Když se z něj dají řezat kostky, je to plus. A když ne, stačí házet sníh na hromadu, ušlapávat a druhý den ho vytvarovat,“ radí Jelínek. „Na tvarování se dají použít snowboardová prkna, lyže nebo různé desky, pokud nějaké máte. Z prašanu se staví nejhůř, ale když se bude průběžně udusávat, tak minimálně do druhého dne bude skok fajn.“
Ve snowboardingu platí totéž, co v ostatních sportech: nepřeceňovat síly a jít krůček po krůčku. Úplní nováčci by neměli hned vyrážet na extrémní „hupy“, začít se dá třeba trénováním odrazu oběma nohama najednou či opatrnými skoky na terénní vlně.
„Pokud nemáte tolik zkušeností, je lepší letět půl metru vysoko a dva metry daleko, než jít rovnou na patnáctimetrový skok a ublížit si,“ varuje Jelínek. „Počítejme s tím, že se občas vymeleme a trochu to bolí, což ke snowboardingu patří. Každopádně platí, že skoky jsou úžasná zábava.“
