​Jaromír Jágr: Není důležité mít nejlepší hokejky a nejlepší brusle, když jsi mladý

Táhne mu na 48, přesto tu otázku slýchá zas a znovu. „Já a do reprezentace? Jedině coby nehrající kapitán, jako to mají v tenisu,“ odmítl se smíchem jakékoliv námluvy s českým hokejovým nároďákem, který v příštím týdnu čeká první reprezentační turnaj Karjala Cup. Jaromíra Jágra, hrajícího majitele extraligových Rytířů z Kladna, by o opaku přesvědčilo jediné: „Kdyby mi někdo zaručil, že mi koupí nové nohy, které jsem měl před 20 lety, šel bych do toho.“

Zdroj: Vladimír Koča

I tak se nenudí. Stíhá trénovat, hrát i plnit povinnosti majitele klubu či ambasadora, které jsou tak trochu za oponou toho všeho. „Kloubí se to těžko, ale snažím se dělat maximum. Zjistil jsem, že tělo se vždycky přizpůsobí,“ uvažoval. „Třeba si říkáte: To se nedá zvládnout! A najednou si vaše tělo najde extra energii a cestu, jak to vyřešit. Ne nadarmo se říká, že v těch nejvíc kritických situacích vznikaly nejlepší nápady.“

Nenatankuješ, nejedeš

Základem je tvrdá práce. „Víte, cesta k úspěchu nevede zkratkami. Naopak vede do kopce, dennodenně to vidím. Dnes má naše společnost nejdřív cíl a až potom cestu. Jasně že je dobré mít taky cíl, ale nejdřív musíš vědět, co pro něj musíš udělat,“ vysvětloval. „A ne pouze jednou, ale každý den. Je to stejné, jako když auto jedinkrát načepuješ a myslíš si, že bude jezdit celý rok. Benzín do něj musíš dávat pořád. A s tréninky je to stejné.“

Jágr svou pozornost upíná i k hokejové mládeži a náborům dětí. „Je velice těžké shánět děti na hokej, přesvědčovat rodiče, aby je na hokej dali. Vysvětlit dětem, že hrát hokej je to nejlepší, co můžeš dělat. Věřím ale, že se nám to podaří a časem se vrátíme zpátky mezi světovou špičku.“

Taky proto hokejový svaz angažoval Tomáše Pacinu, kouče hokejových dovedností s dlouholetou praxí nejen v zámořské NHL. Právě on kromě jiného mluvil o tom, že české děti mají vysoké hokejky a velké brusle. „Já jsem zastáncem toho, že není důležité mít nejlepší hokejky a nejlepší brusle, když jsi mladý. Věřím, že v těžších podmínkách vyrůstají lepší sportovci a já jsem taky tak vždycky trénoval,“ líčil Jágr. „Snažil jsem se mít výstroj vždy co nejstarší a nejtěžší, aby byl pro mě trénink co nejobtížnější a tím jsem se zlepšoval. Na druhou stranu chápu, co chce pan Pacina říct.“

Důvodů, proč Češi ustoupili z výsostných sfér, je podle Jágra víc. „Začal bych u toho náboru dětí, přichází jich opravdu málo. V některých klubech jsou rádi, že dokážou poskládat tři čtyři pětky, což pro konkurenci není moc dobré. Kdo přijde, ten hraje, to fakt není skvělý,“ říkal. „Další věc je motivovat trenéry. Je spousta schopných a kvalitních trenérů, jenže finance nejsou takové, aby u hokeje zůstali. Podobných věcí najdete spoustu, začarovaný kruh. Věřím, že by pomohl nějaký úspěch, třeba na olympiádě.“

Odevzdat maximum

A přestože souhlasí s názorem, že rodiče dnes svým dětem příliš umetají cestičku, nechce se ohlížet zpět do doby, kdy hokejově vyrůstal. „Tehdy byla jiná situace, jiný režim. Měli jsme daleko větší motivaci od rodičů. Slýchávali jsme, že jedině sportem se můžeš podívat do světa, zajistit si lepší život,“ popisoval. „Svět se změnil. Pro nikoho není problém vycestovat, vydělat si peníze i bez tvrdé práce. Jde o to, aby rodiče motivovali děti k tomu, aby se vracely ke sportu, aby ho milovaly, aby mezi sebou soutěžily. Je to o té soutěživosti. Ne si jít jen zahrát, ale pokusit se vyhrát. Nesrovnávat se s druhými, ale odevzdat své maximum.“

Rodiče, učitelé i trenéři by měli přenášet zodpovědnost na děti od malička. „Zodpovědnost k sobě, ke svým spoluhráčům, ke svému výkonu, k práci, k celkovému životu. Možná jsme si přebrali slovo demokracie úplně jinak, než bychom měli,“ nastínil. „Mám takový pocit, že u nás slovo demokracie znamená, že si všechno můžeš dovolit, mít na všechno názor, že si můžeš říkat, co chceš a dělat co chceš. Nemyslím si, že nás to někam posune. Určitá zodpovědnost vůči okolí by tam měla být. Celkově nám tady schází.“

Jaromír Jágr se o zodpovědnost pokouší ve všech aspektech svého života. Na odpočinek příliš času nezbývá. „Třeba v hokeji mi ale odpočinek nepomůže, mně škodí. Myslím si, že to tak mají všichni na světě, akorát si to nechtějí přiznat,“ směje se. „Nesnášel jsem, když jsem musel jít do zápasu a trápil jsem se. Miluju, když mám natrénováno a zápas si užívám. Jenže bez tvrdého tréninku tenhle pocit nikdy nezažiješ!“

Přijďte diskutovat do facebookové skupiny Co Čech, to trenér!

Partner Partner

Sport v okolí, společný projekt Sazky a Českého olympijského výboru, pomáhá veřejnosti najít co nejsnazší cestu ke sportu.

Kalendář sportovních akcí a největší veřejná databáze sportovních klubů doplněná o užitečné a zajímavé informace, a to vše na jednom místě.

Partner Partner Partner Partner Partner