Když je z kouče spisovatel. Trenér mladých fotbalistů napsal román z branže
Cepování svěřenců? Martin Kodýdek nezůstává jen u obvyklé náplně trenérské práce, kouč patnáctky fotbalového Unionu Vršovice vydal román. Jeho název je příznačný: Trenér. Půvabné je, že koučovu knížku už mají někteří jeho hráči ve svém čtenářském deníku.
Martin Kodýdek je renesanční typ. Pracoval v investiční bance, obchoduje na komoditních burzách, angažuje se v aféře Dieselgate, u toho stíhá trénovat malé fotbalisty v pražských Vršovicích a psát. Stává se z něj zavedený autor: loni debutoval autobiografickou knihou Makléř a teď mu vychází další dílo.
Kodýdek znovu psal o tématu, které dobře zná. Jako kouč je oblíbený a letos se dostal mezi dvaatřicet nejlepších v anketě Díky, trenére.
„Myslím, že prostředí mládežnického fotbalu je natolik zajímavé, že si knihu zaslouží. Je humorná, ale věnuje se i závažným tématům. Román Trenér je takový dětský Okresní přebor, ovšem na vážnější bázi,“ zmiňuje Kodýdek paralelu s kultovním seriálem o amatérském fotbale. „V příběhu se střetávají dva trenéři s úplně odlišnou filozofií. Zapálený nováček, který vyznává fotbalovou modernu, a ostřílený trenér, který to dělá desítky let. Kniha dává odpověď na to, jaký směr je lepší.“
Kodýdek už má na knihu i první ohlasy – a znějí slibně. „Jeden známý mi říkal, že by bylo ideální, kdyby se rozdávala místo školení na trenérskou C licenci. To mě zahřálo.“
Knižního Trenéra v jednom z největších pražských knihkupectví pokřtil všeuměl Jakub Kohák a bývalý útočník Tomáš Jun, jenž provozuje fotbalovou školu a kempy pro děti. „Hned po pár stránkách čtení téhle knížky jsem přišel na to, že je to můj šálek kávy. Sám dělám fotbal srdcem a chci, aby to kluky bavilo,“ vykládá Jun.
Velké plány
„Makléře jsem četl dva dny, Trenéra jsem dal za den,“ líčí Ladislav Forejt, Kodýdkův kolega z Unionu Vršovice. „Knížka je trefná: takhle to chodí ve všech malých klubech, kde se fotbal dělá na dobrovolné bázi.“
Na slavnostní křest Kodýdek symbolicky přišel ve svém trenérském oblečení a kšiltovce. Velkou část obecenstva tvořili jeho hráči z vršovického týmu U15, dorazili v modrých dresech se jmenovkami na zádech. „Mimochodem, zrovna včera jsem vešel do kabiny a jeden nejmenovaný hráč mi řekl, že mu dres smrdí tak moc, že v něm nebude hrát,“ usměje se Kodýdek.
Vršovická patnáctka je uprostřed fotbalového podzimu rozjetá a trenér se netají velkými plány: „Chceme vyhrát pohár i pražský přebor. Tým se vyvíjel, třeba v raném věku není důležité hrát na vítězství. Když jsem tři roky nekladl tlak na výsledky, bylo to ku prospěchu. Věnovali jsme se víc pilování dovedností, ale zase trochu chyběla vůle po vítězství. Teď jsem na kluky o level dva přísnější.“
Napíše Kodýdek časem další knížku? „Mám náměty na minimálně další tři,“ prozradí. Vedle sedící parťák Forejt pobaveně poví: „Třetí kniha se může jmenovat Trenér reprezentace.“
Knih se sportovní a trenérskou tématikou je na českém trhu hned několik. Inspirovat se můžete také knihou Zdeňka Haníka, někdejšího volejbalového reprezentanta i kouče a místopředsedy Českého olympijského výboru, Kdo neskáče, je taky Čech. Nebo příběhy nejlepších trenérů českého sportu pod názvem „Pan trenér“ a „Pan trenér podruhé“. Za zmínku stojí i zpověď osmi profesionálních fotbalových trenérů – Adrenalin na lavičce.
