​Kouč Ježdík: Děláme z dětí formičky na těsto. Potřebují ale svobodu a důvěru

Možná stojí trochu ve stínu, ale jsou to právě trenéři, kteří mají lví podíl na úspěchu sportovců. Jsou to ti lidé, které potkávají ve svých začátcích. Ti, kteří je provedou zrádnými úskalími puberty i ti, kteří je vidí stoupat na vrchol. Pojďme teď nahlédnou tam, kde to všechno začíná – do dětství. „Pro mě osobně je nejdůležitější, aby trenér pracoval na vytvoření vztahu dítěte k pohybové aktivitě, ke hře, ke sportu jako takovému. Aby byl architektem mostu mezi srdcem dítěte a sportem, aby podporoval vášeň a radost ze hry a tím vytvářel podmínky a prostředí ke snazšímu učení dovedností,“ říká Michal Ježdík, tajemník trenérů Českého olympijského výboru.

Co je ještě důležité?
Individuální přístup a koncentrace na proces, a ne na výsledek! Trenéři u nás mají velmi solidní znalosti o tréninku dětí a mládeže. V čem ale zaostáváme, hlavně oproti anglosaskému světu, je emoční stránka. Jako bychom se styděli za svoje emoce. Ze života dětí mizí svobodná, neřízená hra, která vytváří mentální stav, ve kterém se dítě cítí bezpečně a tím pádem prozkoumává své myšlenky bez vnějších omezení. V tomto prostředí zbaveném napětí se děti lépe učí a rychleji si ukládají nové dovednosti. Díky nepřítomnosti nebo menšímu vlivu dospělého ztrácejí strach z chybování.

A jak je to tedy dnes?
Svobodná hra se mění v kontrolovanou hru. Jednou z možných cest je vytvořit toto prostředí v tréninku. Aby se to podařilo, musí trenér alespoň v některých momentech tréninku „ustoupit" do pozadí.

Děti jako formičky na těsto

Jak propojit na tréninku fakt, že některé děti jsou více nadané a jiné méně – tak aby se všechny mohly rozvíjet?
Každé dítě je nadané. Otázkou pouze je, k čemu má předpoklady. My, trenéři, učitelé a rodiče bychom to měli rozpoznat a vytvořit podmínky a prostředí rozvíjející nadání dítěte. Dalším krokem je individuální přístup. Všichni víme, že není možné najít dva stejné mozky. Přesto s dětmi zacházíme jako s formičkami na těsto nebo kšiltovkami s nápisem „jedna velikost pro všechny". Každé dítě má jiné silné stránky, jiné potřeby, jiné nadání, jiné sny a my je vedeme všechny stejným způsobem.

Je důležitá spolupráce na ose trenér - rodič?
Velmi důležitá. Nejprve si ale musíme uvědomit, že pouze rodiče mají osobní odpovědnost za rozvoj dítěte. Tato odpovědnost je nepřenositelná! Často se setkáváme s tím, že rodiče přenášejí odpovědnost na učitele, na trenéry, nebo dokonce na instituce. Pokud my rodiče sami nehoříme vášní ke sportu, těžko jí budeme zapalovat u dětí. Pokud sami nemáme radost ze hry, těžko ji budeme podněcovat. Pokud nejsme vnímaví a tvořiví, těžko děti zaujmeme. Pokud nekomunikujeme s dětmi s nadšením, těžko budeme mít pozitivní odezvu. Dítě si utváří budoucí model chování podle toho, co dospělý dělá a jak, až na druhém místě podle toho, co říká.

Jak tedy motivovat nadané dítě, aby u sportu vydrželo?
Opět jsme u prostředí. Nadaní lidé potřebují svobodu a důvěru, které jsou součástí individuálního přístupu. Svoboda a důvěra vám dávají odvahu udělat něco jinak, mimo zavedené řešení! Vyzkoušet neprobádané cesty. Velmi dobré jsou otázky s otevřeným koncem. Nebojte se ptát. Neznamená to, že nevíte.

Robotizace zabíjí kreativitu

Co je největší zabiják motivace?
Je toho více, ale dvě věci bych zdůraznil. První je styl řízení, vedení lidí, trénovaní dětí a učení, ve kterém vše kontrolujte „s přiloženou pistolí k hlavě“. Říká se mu pracovně seržant. Druhým, hlavně v kontaktních sportovních hrách, je robotizace. Robotizace zabíjí kreativitu, protože hráč přestává přemýšlet sám o sobě, přestává používat zdravý rozum a nemusí se snažit hledat řešení. Robotizace vede k ohraničení mysli, ve které počet opakování poráží kvalitu a rozhodovací procesy.

Jen talent k úspěchu nestačí, že?
Co dalšího by se měli malí sportovci od trenéra naučit? Na prvním i posledním místě je radost ze hry. Pokud se to podaří, vše ostatní jde snáze. Pozitivní prožitek je jedním z klíčových bodů úspěchu. Pozitivní prožitek není jako potěšení, které má krátkodobé trvání.

Jak se dá vlastně talent pro tu kterou činnost odhalit?
Stává se, že trenéři odhalí talent k jinému sportu a doporučí ho? Jak toto funguje?

Trenéři velmi často objeví předpoklady pro nějakou jinou činnost. Tak jako v jiných oborech jsou i mezi trenéry tři skupiny. První, doporučí dítěti, aby se věnovalo činnosti, ke které má více předpokladů. Druhá, chce si toto dítě za každou cenu zachovat pro sebe. A třetí tvoří trenéři, kteří podporují multisport, čímž se snáze ověří nadání dítěte.

Sportovní kluby a kroužky ve vašem okolí najdete v naší databázi.

Partner Partner

Sport v okolí, společný projekt Sazky a Českého olympijského výboru, pomáhá veřejnosti najít co nejsnazší cestu ke sportu.

Kalendář sportovních akcí a největší veřejná databáze sportovních klubů doplněná o užitečné a zajímavé informace, a to vše na jednom místě.

Partner Partner Partner Partner Partner