Píle, houževnatost a pokora. Tři gymnastické trumfy podle Adolfiny Tačové
Víte, co je to „šprajcka“? To je salto vpřed odrazem jednonož s doskokem na jednu nohu prohnutě. Právě tento prvek byl poznávacím znamením sportovní gymnastky Adolfíny Tkačíkové-Tačové. Také i díky „šprajce“ dobyla svět – má dvě stříbrné medaile z olympiád v Říme a Tokiu.
Eva Bosáková, Věra Čáslavská a právě Adolfina Tačová. Tři gymnastky, na jejíchž výkonech stálo v šedesátých letech československé reprezentační družstvo žen. Ve družstvech vybojovaly stříbrné medaile jak na olympiádách v Římě v roce 1960 a o čtyři roky později v Tokiu, tak na světových šampionátech v letech 1958 a 1962. U zisku zlata v roce 1966 nefigurovala, to už musela kvůli utržené achillovce ukončit kariéru. Sama Adolfina Tačová pak v Římě přidala čtvrté místo z přeskoku, který dodnes považuje plným právem za svou parádní disciplínu.
„Vždyť jsem se v něm stala třikrát mistryní republiky. To naopak kladina mě stála mnoho slz a potu, než jsem ji zvládla,“ vypráví šestasedmdesátiletá gymnastická legenda, která se zapojila do podpory projektu Sazka Olympijský víceboj.
„Za své největší úspěchy považuji právě olympiády. Byly to neskonalé pocity, navzájem jsme si pobrečely. Najednou si uvědomíte, že se vám celý svět klaní a nahoru jde naše vlajka... Dodnes mě mrazí, když jsem svědkem nějakého ceremoniálu. Když někdo stojí na bedně, mám z toho husí kůži,“ vrací se Adolfina Tačová do zlatých (i když stříbrných) dob československé sportovní gymnastiky.
Dětství strávila v Sokole, mládí pak ve sportovním klubu Baník Ostrava, kde se už věnovala jen gymnastice. Ještě dnes vrací svému milovanému sportu úplně všechno, co díky němu získala. Každou volnou chvilku tráví v tělocvičně u mladých gymnastek, podílela se na výuce akrobacie pro herce Ostravské konzervatoře.
„Sportovní gymnastika je určena jen někomu, jen vyvoleným, kteří do toho dají úplně všechno. Musí tam být trošku talent, ale důležitá je práce, píla a houževnatost. Je třeba mít v sobě pokoru a člověk by měl být i odvážný.“
Jedno je jisté. Adolfina Tačová mezi ty vyvolené a odvážné patřila.
A mimochodem, ta „šprajcka“ se postupem doby stala poznávacím znamením nejen slavné gymnastky, ale i těch, které prošly jejíma trenérskýma rukama.
