Tereza Diepoldová: Přes basketbal k plavání a od plavání k cyklistice
Amputace nadkolenní části pravé nohy ji připravila o její tolik milovaný basketbal i běhání. Tereza Diepoldová ovšem nic nevzdala a nadále chtěla dělat to, na čem je závislá, tedy sport. Po třinácti letech plavání přešla na cyklistiku a její příští významnou zastávkou bude paralympiáda v Riu de Janeiro.
Jakou roli ve Vašem životě hraje sport a jakou hrál, když jste byla malá?
Jelikož jsem byla velice hyperaktivní dítě, tak mám sport ráda od malička. Dalo by se říci, že jsem na sportu závislá. Nemůžu být bez pohybu, a tak sportuji opravdu už od dětství. A sportovat budu do té doby, dokud neumřu.
Vy jste ale přece dříve plavala…
Plavala jsem celkově třináct let. Poté jsem se ale docela náhodně dostala k cyklistice. Na paralympiádě v Pekingu se mě trenér Viktor Zapletal zeptal, jestli nechci zkusit kolo, což jsem nechtěla, protože plavání pro mě bylo hodně důležité. Poté jsem ale začala randit s cyklistickým mechanikem, co byl s nimi v Pekingu a od té doby tedy jezdím také. (smích)
Dobrá volba. Paralympijskou medaili máte právě z cyklistiky, v Londýně jste byla stříbrná v časovce.
Byla to dobrá volba, ale nebyla tam taková konkurence, jako je nyní. Aktuálně to bude mnohem těžší.
Je v paralympijském sportu poznat, že houstne konkurence?
Neřekla bych, že naše kategorie houstne, ale holky jsou pořád lepší a mají lepší výkonnost. Je tedy mnohem těžší se na stupně vítězů dostat.
Třeba pro Jirku Ježka byla cyklistika vzpruhou po zranění. Hrál u vás sport podobnou roli?
Myslím si, že ano. Já jsem před handicapem hrála basketbal a byla jsem strašně zklamaná, že se tomu nemůžu dále věnovat. Rodiče mi poté hledali, co bych mohla dělat. Táta, jakožto bývalý plavec, mi řekl, že budu plavat. Tím pádem jsem se dostala mezi zdravé lidi, kteří mě brali naprosto v pořádku. Pro mě je pozitivní, že se tomu sportu i přes nějaké neštěstí mohu věnovat.
Vnímáte svůj handicap?
Ani ne. Beru to tak, jak to je. Hodně záleží na člověku, jak se s tím dokáže vyrovnat.
Kdybyste měla říct, co vám dal sport nejlepšího, co by to bylo?
Okruh přátel. Podíváte se se sportem do světa, pokud tedy máte možnost a výkonnost.
Co vlastně čekáte od Ria?
Tam se ještě uvidí. Časovka je po rovině, která mi vůbec nejde. Chybějí mi tam kopce, takže nebudu nic plánovat. Uvidíme, je to jen sport.
Jaké jiné sporty kromě cyklistiky máte ráda a kterým se věnujete?
Ještě před handicapem jsem měla hodně ráda běhání, což mi opravdu hodně chybí. Kdybych mohla, šla bych si zaběhat ihned. Jinak asi žádný, třeba lyžování nesnáším.
Proč jste se stala ambasadorkou Sazka Olympijského víceboje?
Chci jít dětem příkladem a být jejich vzorem. Chtěla jsem, aby si vybrali sport, který je bude bavit a aby něco mohli dokázat.
